Na dnešním setkání se mluvilo i o ŠLÁPOTÁCH a tak jsem trochu zabilancovala a tohle mi z toho vyšlo:

1. Polabskou stezkou - tu vastně vyprovokovala MACATICE, bylo to v Praze na Hájích a v Poděbradech rande na slepo a tou třetí byla NEVZDÁVATSE. Procházka ve třech předjarním lužním lesem se povedla.

2. Hradčany - skalní město u České Lípy a první máj. Krásná procházka skalnám městem, tentokrát v pěti. Stáňa přizvala rodinu. Zmrzlinárna v Ralsku  i Průrva Ploučnice se líbily.

3.Biopark Štít Klamoš u Chlumce nad Cidlinou - velké kočky a jedno malé kotě pumy a krásní koně v Kladrubech nad Labem. Jeli jsme ve dvou autech, bylo nás šest a byl krásný čevnový den. Ke zvířatům jsme přidali i zámek

4. Stvořidla  a na cestu nám zaspívala Sázava .Své kroky spojily holky z Prahy a z Vysočiny - Jiřinky a Eva a její kamarádky. Bylo nás sedm statečných a psal se červenec 2018.

5. Srpen , MOhelnice nad Moravou a já a SANYZ a Digísek. Tři lidičky a tři psi. Krásně jsme si rozuměli

6. A srpen ještě jednou. Praha vlídná a laskavá a ŠLÁPOTY na Hlavní nádraží se sjely z míst napříč republikou. A vlídné a laskavé bylo i naše setkání. I v devíti jsme dokázaly být všechny spolu. Nikdo nebyl sám

7. Září - lom ČSA - uhelné safari. Bylo nás pět a uhelné safari byl silný zážitek. Vypravíme se tam ještě jednou a pojedeme do lomu Vršany

8. Devět skal. V Křižákkách už jsme byli hodně vidět. Byl to takový rodinný výlet. A rodina to byla úctyhodná - 19 dvounožců a jeden čtyřnožec, to už něco vydá.A opět lidičky na příč republikou. Měla jsem z tak velké skupiny trochu obavy. Ale byli jste skvělí. Každý se bavil s každým, každý s každým našel kousek společné cesty. Nádhera. Ano Digi nedělal rozdíly

8. Františkánská zahrada ve třech. Nádhera. Člověk se s přáteli nerad loučí

9. Rautis v Poniklé - to byl listopad. Připomenutí vánoc. Letošní poslední ŠLÁPOTY byly ve stejném složení jako ty v Hradčanech, tedy v pěti

Vysočina měla ještě dva výlety, údolím Doubravky a Hulice. A protože patříme k sobě a přátelé se dovedou druhému omluvit - kamarádky promiňte.

A budu počítat: Devět skvělých setkání, kterých se zúčastnilo 52 lidiček. Dost jich přišlo znovu, protože na ŠLÁPOTÁCH našli přátele. A já si vážím toho, že jsem součástí téhle skvělé  party. Osamělý poutní nebyl sám. A moje přání do roku 2019? Peěstujme na společných setkáních květ přátelství. Je to jeden z nejsilnějších citů, který je nám, lidem dán. Děkuju všem za ten dar a nejen těm, co znám osobně ale i těm, kteří se možná přidají příště a když ne, patří ke stejné komunitě a jsou s námi alespoň na těhto stánkách.